Je etická móda skutočne drahá? Z čoho sa skladá jej cena?

21.09.2023

Negativní vliv na životní prostředí, prohlubující se propast mezi bohatým západem a zeměmi třetího světa a v neposlední řadě také potřeba podpořit lokální ekonomiku. To vše jsou důvody pro přechod od rychlé k pomalé, udržitelné módě. Bohužel častým argumentem jejích odpůrců je cena, která je skutečně mnohdy „někde jinde“ než u konvenčního oblečení z velkých řetězců. Do cenotvorby slowfashion kousků však intervenuje celá řada faktorů. Pojďme si odhalit, které to jsou!

Je etická móda skutočne drahá? Z čoho sa skladá jej cena?

Udržitelná móda už není pouze pro horních deset tisíc nebo pro environmentální nadšence. Dostává se do povědomí široké veřejnosti, stále si ji však nemůže dovolit úplně každý. Nebo alespoň si to zákazníci myslí. Když si spočítáme všechny vstupní náklady, které do procesu tvorby etického oděvu vstupují, a vypočítáme si cenu za jedno nošení, zjistíme, že oblečení „pomalých značek“ vůbec nevychází tak draze, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Kvalitní a certifikované materiály

Jedním z nejdůležitějších parametrů pomalé módy je vysoká kvalita použitých materiálů. Výrobci se zaměřují zejména na přírodní či recyklovaná vlákna, mnohdy narazíte na látky ověnčené mezinárodními certifikáty. Mezi nejoblíbenější materiály slow fashion značek patří například biobavlna, bambus, konopí, len či hvězda posledních let, lyocell. Dané materiály jsou v porovnání s těmi syntetickými o poznání dražší, ale také kvalitnější a odolnější. Proto si můžete být jisti, že při správné péči vám oblečení ušité z nich bude sloužit dlouhá léta.

Etické získávání zdrojů a udržitelné výrobní postupy

Dalším zásadním rozdílem mezi konvenční a udržitelnou módou je šetrnost k životnímu prostředí a „velikost“ ekologické stopy, kterou po sobě výroba zanechá. Obecně je módní průmysl jedním z nejvýznamnějších znečišťovatelů životního prostředí na naší planetě. Vezměme si třeba bavlnu, jeden z nejrozšířenějších materiálů vůbec. Rostlina bavlníku je poměrně náročná na pěstování, proto se často setkáme s její geneticky upravenou verzí. Rovněž je oblíbená mezi škůdci. Proto se ve větší míře využívají pesticidy. Toxiny se dostávají do půdy, dále pak do podzemních vod, čímž se chemikálie dále šíří. Navíc, na pěstování konvenční bavlny se spotřebuje obrovské množství vody, jedno triko vypije například až 2700 litrů, což je více než 27 plně napuštěných van. Oproti tomu ekologicky šetrnější biobavlna se pěstuje zásadně bez GMO a škodlivých pesticidů a k zavlažování se až z 80% využívá dešťová voda. Její pěstování zlepšuje život místním farmářům a „nezabíjí“ biodiverzitu na polích. Je navíc také stoprocentně rozložitelná, což je dalším důležitým aspektem celého výrobního řetězce.

Zdroj: Canva

Spravedlivé mzdy

Sociální aspekty módního průmyslu jsou v současnosti opravdu žhavým tématem. Alarmující pracovní podmínky, jež ohrožují zdraví a mzda, která zaměstnance v „továrnách na krásu“, udržuje pod hranicí chudoby. To vše je stinná stránka blyštivého fashion světa. Etická móda tomuto příkoří vystavila „stopku“ a sociální spravedlnost si vytyčila jako jedno ze svých hlavních témat. Udržitelné značky platí svým zaměstnancům férové mzdy a starají se také o jejich pracovní prostředí. To vše se samozřejmě nutně musí promítnout do výsledné ceny produktu. Myslíme si však, že minimálně z tohoto pohledu rozhodně stojí za to si připlatit.

Zdroj: Canva

Řemeslná výroba

Tvůrci pomalé módy si dávají velmi záležet na originalitě a kvalitě zpracování. Vždyť oblečení často prodávají pod svým jménem. Spolupracují s tradičními a hlavně lokálními dodavateli textilu a dalších komponent nezbytných k výrobě oděvů. Často se zde můžeme setkat s využíváním tradičních technik s odkazem na kulturní dědictví dané oblasti, které se předávají z generace na generaci. Tím, že se nejedná o pásovou výrobu, vznikne opravdu jen pár kousků daného modelu. Můžeme si být tedy jistí, že ve stejném oblečení nepotkáme půlku města.

Vaše Markéta

« Späť na blog